Požáry, které postihly naši obec a jsou zachovány v paměti našich občanů
V roce 1929 hořelo u pana Mihala, oheň se rozšířil i na domek p. Hájkové v Chrástce. Ještě nebyl úplně uhašen a začalo hořet u p. Sovy.
Asi v roce 1930 byl požár u Kuželů u lípy (nynější pan Josef Kužel). Oheň se přenesl i na domek pana Chaloupky a Šroma. Tehdy se při hašení vyskytly komplikace, ve šroubení jedné hadice byl prý zemák, ale přesto se podařilo požár lokalizovat a obchod u Nováků zůstal uchráněn.
V roce 1932 vyhořeli Měsícovi a Gadaczovi. Praskala s velkými ranami eternitová krytina, ktetá se rozletovala na všechny strany.
Ve stejném roce hořelo ještě u p. Zástěry na Říce. Požár prý vznikl od kamen.
Asi v roce 1933 vyhořela do základů dřevěná chalupa pana Alfreda Adámka (v místě nynějšího domu p. Pospíšila).
Asi v roce 1935 lehlo popelem obytné stavení pana Sedláře za potokem (nyní paní Bělíkové). Stodola byla díky zásahu hasičů zachráněna.
V zimě, asi v roce 1937, začalo hořet u pana Divína (domek pana Oříška). Bylo mnoho sněhu. Stříkačku k ohni tlačily ženy a děti, muži byli v práci. Přesto, že byl oheň zpozorován včas, nebylo mužských sil, které by strhly střechu kůlny a oheň zachvátil i štít domu.
Někdy v roce 1942 hořelo u Kuželů u kříže. Tehdy prý mrzlo tak, že zamrzala voda a hadice se lámaly.
V roce 1946 vzpomínají pamětníci požáry dva. U p. Symerského (nynější ulice K. Tomana), který měl natěračskou firmu, na půdě se vznítila ředidla a barvy.
Druhý oheň hasiči likvidovali u pana Nedbala na dolním konci obce. Vyhořela kůlna s briketami, které samy začaly hořet.
Na podzim roku 1949 byla celá obec ozářena ohněm, který vznikl ve stodole pana Šípa v Dědině (nyní p. Adámková).
V květnu roku 1953 shořelo stavení i stodola p. Štěpána za potokem. Požár prý tehdy založily děti.
Jedním z posledních požárů v obci, kdy hořel dům, byl bývalý obchod "U Nováků". Dům již nebyl obnoven.
V předchozím textu jsme se zmínili o požáru stohu slámy, který pomáhalo likvidovat družstvo žen. Stoh patřil JZD Chvalčov - to je už minulost nedávná.
Hasiči, ale také všichni, kteří byli doma, pomáhali hasit lesní požáry. Bylo jich několik.
Někdy se podařilo požár zlikvidovat už v zárodku, například u Studených vedle zvonice, nebo u pana Šmukaře.
Chvalčovští hasiči jezdívali na pomoc i svým kolegům do Bystřice p.H. Velký požár pomáhali hasit např. u pana Eduarda Bubílka, jehož dům vyhořel do základů.
Další velký požár byl v továrně na nábytek u pana Slezáka, kde se vznítily barvy shořela část provozu.
Další větší požár v Bystřici byl u p. Bergmana, perníkáře. Dům byl krytý plechovou střechou zpracovanou vcelku z plechových tabulí, kterou nebylo možno strhnout, takže celý dům shořel.