Historie

   Na úpatí hostýnských hor se rozkládá malebná obec Chvalčov. Počtem patří mezi velké, již 32 let po vzniku prvého českého hasičského sboru nachází tato pokroková myšlenka úrodnou půdu i zde. V roce 1896 je založen hasičský sbor. U jaho kolébky stojí vážení občané obce a chtějí naplnit myšlenku Tita Kršky, pronesenou na I. sjezdu českého hasičstva a obecních představených, svolaného do Brna roku 1874. Jeho předpoklad vzniku dalších sborů na Moravě se naplnil. Počátky vzniku sboru však nejsou jednoduché. Z darů občanů, tehdy ještě Chvalčovy Lhoty, je zakoupena technika a vybavení sboru. Hned v roce 1897 přihlašuje se sbor ke spolupráci do Župy vizovické, které však nejsou schváleny stanovy, a tak nachází uplatnění v Župě holešovské. Zde nachází plnou podporu ve svých začátcích. Na sjezdu v Prusinovicích v roce 1898 se plně zapojuje do župního dění. Hodně by se dalo napsat o výjezdech k zásahům, o těžkostech, se kterými se musel sbor v průběhu let potýkat. Důležité je však to, že dokázal svou aktivní činností v obci ve svých počátcích, že jeho poslání je sloužit všem, bohatým či chudým. A tato poctivá práce si získala důvěru a uznání všech. V roce 1907 se uskutečnil v obci župní sjezd a tato událost zastihla sbor v plné síle. A jistě by se také našel čas v té stoleté historii, kdy práce sboru byla podceňována a hovořilo se i o tom, zda není přítěží obce. Tyto neuvážené názory měly však vždy krátký život. A tak stačilo, aby ohnivá záře do krvava zbarvila oblohu a oči všech se upíraly ke směru, odkud měla přijet pomoc hasičů. A vždy přijeli. Odešli od svých rodin a pomohli tam, kde pomoci bylo třeba. A všichni věděli, že jedinou odměnou bude jim podání ruky a to prosté poděkování, provázené pohledem vděčnosti.

   Každá stránka kroniky života sboru by mohla vypovídat o jeho bohaté činnosti, a to jak v prevenci, tak v represivní práci i kulturním dění. V letošním roce bude dopsána ta stá.     

   V roce 1929 hořelo u pana Mihala, oheň se rozšířil i na domek p. Hájkové v Chrástce. Ještě nebyl úplně uhašen a začalo hořet u p. Sovy.

   Asi v roce 1930 byl požár u Kuželů u lípy (nynější pan Josef Kužel). Oheň se přenesl i na domek pana Chaloupky a Šroma. Tehdy se při hašení vyskytly komplikace, ve šroubení jedné hadice byl prý zemák, ale přesto se podařilo požár lokalizovat a obchod u Nováků zůstal uchráněn.

   V roce 1932 vyhořeli Měsícovi a Gadaczovi. Praskala s velkými ranami eternitová krytina, ktetá se rozletovala na všechny strany.

   Ve stejném roce hořelo ještě u p. Zástěry na Říce. Požár prý vznikl od kamen. 

   Asi v roce 1933 vyhořela do základů dřevěná chalupa pana Alfreda Adámka (v místě nynějšího domu p. Pospíšila).

   Asi v roce 1935 lehlo popelem obytné stavení pana Sedláře za potokem (nyní paní Bělíkové). Stodola byla díky zásahu hasičů zachráněna.

   V zimě, asi v roce 1937, začalo hořet u pana Divína (domek pana Oříška). Bylo mnoho sněhu. Stříkačku k ohni tlačily ženy a děti, muži byli v práci. Přesto, že byl oheň zpozorován včas, nebylo mužských sil, které by strhly střechu kůlny a oheň zachvátil i štít domu.

   Někdy v roce 1942 hořelo u Kuželů u kříže. Tehdy prý mrzlo tak, že zamrzala voda a hadice se lámaly.

   V roce 1946 vzpomínají pamětníci požáry dva. U p. Symerského (nynější ulice K. Tomana), který měl natěračskou firmu, na půdě se vznítila ředidla a barvy.

   Druhý oheň hasiči likvidovali u pana Nedbala na dolním konci obce. Vyhořela kůlna s briketami, které samy začaly hořet.

   Na podzim roku 1949 byla celá obec ozářena ohněm, který vznikl ve stodole pana Šípa v Dědině (nyní p. Adámková).

   V květnu roku 1953 shořelo stavení i stodola p. Štěpána za potokem. Požár prý tehdy založily děti.

   Jedním z posledních požárů v obci, kdy hořel dům, byl bývalý obchod "U Nováků". Dům již nebyl obnoven.

   V předchozím textu jsme se zmínili o požáru stohu slámy, který pomáhalo likvidovat družstvo žen. Stoh patřil JZD Chvalčov - to je už minulost nedávná.

   Hasiči, ale také všichni, kteří byli doma, pomáhali hasit lesní požáry. Bylo jich několik.

   Někdy se podařilo požár zlikvidovat už v zárodku, například u Studených vedle zvonice, nebo u pana Šmukaře.

   Chvalčovští hasiči jezdívali na pomoc i svým kolegům do Bystřice p.H. Velký požár pomáhali hasit např. u pana Eduarda Bubílka, jehož dům vyhořel do základů.

   Další velký požár byl v továrně na nábytek u pana Slezáka, kde se vznítily barvy shořela část provozu.

   Další větší požár v Bystřici byl u p. Bergmana, perníkáře. Dům byl krytý plechovou střechou zpracovanou vcelku z plechových tabulí, kterou nebylo možno strhnout, takže celý dům shořel.